je 21.4.2018 a z oslavy narozenin Josefa se všichni vypařili...
,,Pepi, musím ti něco ukázat, naskoč do auta, ani se nestroj, jen kousek popojedem!'' ... A tak to začalo... Josef jen v žabkách a tričku sedí na sedačce spolujezdce, nic netušící se v Jičíně začíná vyptávat, kam že to jedeme. Je naštvanej, že všichni zmizeli tak brzy, když on zrovna chytil slinu. A tak mu povídám, že na východ slunce, na Sněžku. - ,,Jsi fakt magor, Evo, mám jenom tričko, kraťasy a žabky!'' Nevěří mi, směje se jak šílenec a pořád se ptá, kam, že to jedeme! Jsem v klidu, protože jsem mu den předem sbalila a auto naložila, když nebyl doma... čím více se blížíme k cíli, tuhne mu úsměv! Parkujeme v Peci u lanovky a jdeme spát. Po otevření kufru mu dochází, proč s ním na oslavě nikdo nechtěl pít, proč se všichni okolo deváté začali ztrácet a proč si naši ,, dobrovolně'' vzali děti. Zalejzáme do spacáků a chvíli spíme.
na čelovku nahoru
Vedle našeho auta zvrací klučina, který to zřejmě přepísknul na párty v Roll Hausu. Tlemíme se a už nemůžeme usnout a tak se balíme a jdeme nahoru. Fouká teplý vítr a tak jdeme jenom v tričku. Je duben, ale přijdu si jak v létě! Pomalu stoupáme nahoru, kde jsou ještě zbytky sněhu, tak to trochu klouže. Začíná svítat, je to nádherný pohled. Do cíle nám zvýbá jen pár metrů a tak se začínáme kochat. Je překrásný den a můj muž má 32 narozeniny! Jen co sluníčko vyleze, spěcháme dolů a domů za dětmi!
KOUPÁNÍ V ÚPĚ NENÍ PRO MĚ
,,Ty se jako svlíkáš do naha?'' - ,, Jo, jdu se koupat!'' Úpa je ledová jak led. Pořád doufám, že tam ten můj blázen nevleze, protože jestli chytí zase rýmu, tak už ho prodám, fakt!
