Přišlo upozornění, že KLM mají výprodej letenek, za hubičku. A tak dárek k narozeninám pro mého muže byl dost jasný. Podívat se do Karibiku si dlouho přál a já jsem se tam chtěla zase vrátit pod vodu, do toho krásného nekonečného modrého ticha. A na pláže bez lidí jsem se těšila asi nejvíc, no nejvíc. Samozřejmě i na ty drinky, že jo.

,, Tak tohle je pro tebe.''- ,, Tak zase dobrý, co hulíš?'' - ,, Bydlíme na útesu přímo na potápěčské bázi, můžeš se začít těšit!'' Oslava 30.tých narozenin se celkem vydařila.


praha - amsterdam - curaçao

Před pár dny jsme lyžovaly v Rakousku na ledovci s dětmi a teď sedíme v letadle směr teplo. Odjezd byl zase dramatickej, jak jinak. Nic se nestíhalo, všechno špatně a Natálka dokázala svými odposlouchanými větami o všem možném poučit babičku hned mezi dveřmi tak, že jsme málem neodjeli, zhádali jsme se jak malé děti na pískovišti, ale jsme v letadle, víno máme nalitý, nervy a tepová frekvence srdce se pomalu vrací do normálu a teď konečně můžeme zakončit cestovatelskej rok 2016 s úsměvem, v objetí a spolu, jestli teda doletíme my i potápěčské vybavení na místo určení... :-D

Playa Lagun

1/DEN - Chvílemi z nebe padají provazy deště, ale za chvíli je zase dusno a sucho. Dorazili jsme v období dešťů. V listopadu je to prý nejhorší, proto asi ta sleva na letenky a na ubytování ... Ubytovali jsme se v bytě na útesu s výhledem na moře. Společnost na balkóně nám dělá obrovský leguán. Pojmenovali jsme ho Kámoš. Je vidět, že na lidi je zvyklý. Díváme se na moře a neděláme nic. Tedy děláme, plánujeme, co vlastně mimo potápění a válení se v písku budeme dělat.

cestou necestou kamsi

2/DEN A tak prstem v mapě uděláš tečku a jedeš se tam podívat, protože po kontrolním ponoru máš vlastně houby co na práci, v lednici žádný pivo a venku, když zrovna neleje je celkem přijatelné vedro a dusno, takže proč nejet někam jen tak potit ve vlastní šťávě na slepo...

willemstad

2/DEN Zajet si na večeři do hlavního města. No na večeři :-D Hlavním důvodem bylo samozřejmě nakoupit si pivo cestou, že jo. Město je nádherné. Dýchá karibskou atmosférou ve stylu Holandských barev, což je opravdu zajímavá kombinace. Čekáme na západ slunce, posloucháme místní kapelu, která hraje pro nás zajímavou hudbu na malém náměstíčku a pak se pomalu vracíme zpět. Zítra zase do světa pod vodou.

cas abou

3/DEN - Je ráno a my snídáme ve třech, Kámoš se otrkal a přišel si pro banánovou slupku, vybíráme místo, které chceme navštívit. Míst pro potápění je tu opravdu hodně a nevíme kam dříve. Bohužel naše auto uveze pouze 4 láhve a výstroj a tak jsme s ponory hodně omezení. Dopoledne tedy plánujeme na nějaké pláži, dnes jsme vybrali CAS ABOU, lákají nás želvy y možnost je potkat a plavat s nimi. Což se nám tedy splnilo. Na pláži chvíli poležíme, a vracíme se zpět. V pozdějším odpoledni jdeme pod vodu ještě přímo na bázi, kde bydlíme. Pod vodou nás čeká nemilé překvapení v počtu Perutýnů, kterých je tu až strašidelně moc.

mt. christoffel

4/ DEN - Kámoš dnes ráno nepřišel. Zase leje jako z konve. Od potápění si dáváme pauzu a přemýšlíme, kam vyrazit. Já jsem pro válení se s drinkem někde na pláži, klidně i v dešti :-D Josef je ale zásadně proti a je to jeho dovolená, takže on rozhoduje. Termín jeho dovolená se mi tedy nelíbí, ale budiž... Nachází na obrázkách ostrova kopec a hledá ho na mapě. Ten úsměv znám a taky se mi nelíbí, stále hlasuju pro ten drink na pláži..

Paní u okénka při vstupu do parku: ,, Jestli spadnete dolů, rozhodně vám nevrátíme vstupné!'' Tahle věta nás baví asi ještě hodinu než jí úplně porozumíme. - ,,Evo, tvl. je to jenom 362 metrů, tam jsme za chvíli a pak bude i pláž s drinkem! '' 362m.n.m. byl opravdu mazec. Vedro, dusno, déšť... Nohy se klouzaly po mokrých ostrých kamenech, které lemovaly kaktusy, takže pád dolů by znamenal honě bodlin všude. Jsme tam, šťastní a zatím nerozvedený! Sotva funím a Josef už se dívám do letáčku od paní z okénka, kam půjdeme dál až slezeme. Je přeci ještě hodně času a tak zvládneme ještě nějaký hezký pěší okruh.

daaibooibaai

5/DEN - Je krásně. Nakládáme auto a jedeme se potopit. Po včerejším dni to chce trochu relax. Na pláž, kterou jsme vybrali se dojíždí těžko, všude je spousta písku, ale jsme tu sami. Je tu ticho a klid. Tady si dneska odpočineme. Cestou zpět ještě zastavujeme na zajímavých místech podle mapy a hledáme kavárnu :-D

kokomo - vraky aut

6/DEN - Josef už od včerejška škemrá, že chce jít k vrakům aut z Kuby, co tam někdo v 60.tých letech zapomněl pod vodou. Je to celkem hluboko a tak o tom hodně diskutujeme, nikdy jsme spolu v takové hloubce nebyli, tak jdeme. Po ponoru dost lituji, že jsem s sebou neměla podvodní foťák, byla to nádhera.

vrak tugboat

7/DEN Na tenhle den jsme čekali jako děti na Vánoce. Konečně nepřijede výletní loď a my se tak můžeme zanořit k vraku u přístavu. Ráno ještě místní divemaster telefonuje do přístavu, jestli opravdu žádná obrovská loď nehodlá kotvit u mola. Ne, super, vyrážíme. Od příjezdu na místo nás trápí komáři, je jich tu víc než chceš. Než jsem se natáhli do neoprenů, měli jsme vypito tolik krve, jak nikdy. Josefovi při šroubování automatiky do ventilu vyletěla redukce a láhev začala utíkat, než to dotáhl, ztratil hodně vzduchu. Ze 4 lahví nám tedy zbyly už jen tři. Nevadí, jeden pokus přeci stačí, tak vrak leží přes celek přístav a jedno zanoření bude perfektní, počasí stejně není nic moc. Nabírám náměr na vrak podle plánku a vrážíme. Začínají první neshody, Josef plave jinam a hluboko. Nadávám mu pod vodou a ukazuju, že tam ne, stejně tam plave! Házím po něm olovo a nadávám dál. Jsme ve 35. metrech pod vodou a on plave jinam a my nemáme další pokus! Vrak přes celý přístav a my ho netrefili a další pokus už nemáme? Dneska není náš den, čas přesunout se do baru a usmířit se!

Poslední den

Zítra nám to letí domů. Pod vodu už nemůžeme, tak se jedeme válet na pláž KOKOMO, která se nám líbila nejvíc a nebyly tam téměř žádní lidé. Kromě klíčů od auta, plavek a pár dolarů, co nám zbyly si s sebou nebereme vlastně nic. Ani telefony ani foťák, bude to opravdu den offline. Večer už jenom dopijeme pivo na naší malé pláži, dobalíme věci a rozloučíme se s naší pláží, kde jsme si užili krásné plavání s želvami a ranní snídaně s Kámošem. Ten výhled na západ slunce nám bude chybět.

curaçao - amsterdam - praha

To už si jen potom celou cestu povídáš u kafe o tom, co bylo nejlepší, nehrozí, směješ se a těšíš se vlastně domů na děti.

doma

Jsme zpět a to by nebyl Josef, kdyby si nepřivezl suvenýr, Ziku... Takže se jeho dovolená prodlužuje. Zůstává hezky doma v posteli :-D Advent může začít!