Kristýna a Martin na skalách při západu slunce

Věřím, že nejlepší věci se v mém životě dějí náhodou. Začalo to na jejich svatbě loni před Vánoci, kde jsem se 16. prosince ocitla vlastně úplně náhodou, mrzlo až praštělo, slunce krásně zapadlo a oni si venku pod širým nebem řekli ANO. Byl to překrásný mrazivý den… No a další náhoda byla, že Martin po cestě z práce, na domluvené letní focení již bez šál a čepic v krásném letním dni, zapomněl všechny věci na převlečení kdesi na Mělníku u Rytíře, a tak jsme museli improvizovat a z focení byla vlastně taková procházka po skalách při západu slunce …  (štěstí je, že my ženy máme v autě tak trochu šatník 😀 )