Albert & Bono

Ráno,  když jsme focení ještě potvrzovali mi přišla zpráva: ,,neber si nic černého,, – dost mě to rozesmálo, máme taky Maďara a ty rezavé chlupy, to je tedy občas peklo, mazlíčka si nosíte doslova na sobě a pořád  s sebou 😀  každopádně zpráva ještě umocnila můj pocit těšení se na focení. 🙂 (Pokračování textu…)

Ríša má malou sestřičku <3

V roce 2014 jsme se s Karolínou a Richardem seznámili na jejich svatbě, kterou jsem jim fotila. Od té doby se sem tam potkáme při dalším focení. Musím říci, že je to vždy velmi milé a poklidné setkání. Nyní už jsou 4 ( když tedy nepočítám jejich psa, kterého s sebou tentokrát neměli 🙂 )  a t fotek dýchá pohoda, klid a láska… Díky! (Pokračování textu…)

Kristýna a Martin na skalách při západu slunce

Věřím, že nejlepší věci se v mém životě dějí náhodou. Začalo to na jejich svatbě loni před Vánoci, kde jsem se 16. prosince ocitla vlastně úplně náhodou, mrzlo až praštělo, slunce krásně zapadlo a oni si venku pod širým nebem řekli ANO. Byl to překrásný mrazivý den… No a další náhoda byla, že Martin po cestě z práce, na domluvené letní focení již bez šál a čepic v krásném letním dni, zapomněl všechny věci na převlečení kdesi na Mělníku u Rytíře, a tak jsme museli improvizovat a z focení byla vlastně taková procházka po skalách při západu slunce …  (štěstí je, že my ženy máme v autě tak trochu šatník 😀 )  (Pokračování textu…)

Svatba Terezky a Jirky u Zříceniny hradu Zvířetic

Nejvíc poptávaný termín 7.7.2017 , jsem strávila v milé společnosti Terezky a Jirky, se kterými jsem se již znala z podzimního focení.  Svatbu jsem fotila skoro doma, na místě, které mám moc ráda a dobře ho znám, na zřícenině hradu Zvířetice. Letní západy slunce, když vyjde počasí jsou tu široko daleko ty nejkrásnější. Je to na kopci a okolo jsou jen lesy, louky, pole a skály… Pro svatbu je to ideální 🙂 (Pokračování textu…)